Zobrazovací metody

Jaká vyšetření provádíme

Ultrazvuk – sonografie

Diagnostický ultrazvuk je zavedená a efektivní neinvazivní zobrazovací metoda, která využívá ultrazvukového vlnění s vysokou frekvencí pro anatomické zobrazení tkání a orgánů ve vyšetřované oblasti lidského těla. Dopplerovské ultrazvukové vyšetření umožňuje posoudit nález na cévním řečišti, zejména zhodnotit přítomnost uzávěrů cév či posoudit stupeň jejich zúžení. Jedná se o bezpečnou a efektivní zobrazovací metodu. Nebyly prokázány žádné škodlivé vedlejší účinky ultrazvuku.

Přístrojové vybavení: Aplio (TOSHIBA)
Indikace (Kdy se má ultrazvukové vyšetření provést?):
Ultrazvuk je velmi vhodnou metodou pro posouzení orgánů v břišní dutině a v měkkých tkáních krku i jinde na těle, naopak je prakticky nepoužitelný pro posouzení plic a kostí.
Kontraindikace (Kdy se vyšetření provést nesmí?) a rizika ultrazvukového vyšetření:
Kontraindikace ultrazvukového vyšetření (včetně vyšetření dopplerovského) neexistují. Rizika ultrazvukového vyšetření neexistují, respektive nejsou známa.

Omezení metody:
1.   Obezita: Podkožní tuk může znemožnit hodnocení hlouběji uložených struktur.
2.   Plynatost
3.   Kalcifikace
4.   Nepříznivé anatomické poměry: Například vyšetření krčních tepen může být ztíženo u pacientů s krátkým krkem
5.   Nespolupracující pacient: Vyšetření může být znemožněno

Objednání k vyšetření:
K vyšetření se pacient dostaví v dohodnutý čas po předchozím řádném objednání, u akutních případů v co nejkratší době po předchozí dohodě vyšetřujícího a indikujícího lékaře.

Příprava pacienta před ultrazvukovým vyšetřením:
K vyšetření břicha a malé pánve, přichází pacient nalačno. Při vyšetření pánve musí mít pacient plný močový měchýř. V akutních případech se vyšetřují i tito pacienti bez přípravy.

Co vzít na vyšetření s sebou:
Pacient přichází k vyšetření s řádně vyplněnou žádankou, kde jsou uvedena jeho osobní data, přesně specifikováno požadované vyšetření a jeho očekávaný přínos, uvedena krátká anamnéza nynějšího onemocnění, údaje o předchozích operacích a intervenčních výkonech v souvislosti s požadovaným vyšetřením. Průvodka musí být vyplněna čitelně (nejlépe psacím strojem či na počítači) a nesmí na ní chybět jméno a podpis indikujícího lékaře a razítko příslušného oddělení či ambulance. Pacient přichází k vyšetření řádně připraven a poučen.

Průběh vyšetření:
Vyšetření provádí erudovaný lékař – radiolog, který pro danou vyšetřovanou oblast zvolí vhodnou ultrazvukovou sondu a nastaví optimální parametry přístroje. Pacient při vyšetření leží na vyšetřovacím stole a dodržuje pokyny lékaře. Lékař plynule pohybuje po pacientově těle ve vyšetřované oblasti ultrazvukovou sondou a při tom sleduje obraz na monitoru. Kůže pacienta se ve vyšetřované oblasti pokrývá vrstvou gelu pro sonografii. Obrazová dokumentace se ukládá do systému PACS úložiště pomocí digitální archivace.

Skiagrafická vyšetření

Skiagrafická vyšetření (tzv. rentgen, zkratka RTG) patří mezi klasické vyšetřovací metody. Princip vyšetření je založen na schopnosti rentgenového záření pronikat hmotou a dle vlastností jednotlivých tkání se specificky zeslabovat.
Výsledkem je obraz zachycený na detekční systém přístroje, který data posléze uloží do digitálního archivu nemocnice – PACS systému. Z tohoto systému jsou obrázky dále k dispozici na všech pracovištích nemocnice.
Skiagrafická vyšetření jsou typicky vhodná pro snadné zobrazení skeletu, kloubů zejména hrudníku s plícemi, břicha a malé pánve, lbi.

Přístrojové vybavení: GC85A SAMSUNG

Indikace:
Typ a rozsah vyšetření určuje indikující lékař. Pacient přichází se žádankou, kde musí být uvedeno jaká oblast má být vyšetřena a důvod vyšetření.

Průběh vyšetření:
Každé vyšetření provádí podle daného požadavku a indikace radiologický asistent. V případě nejasností může konzultovat k tomu určeného lékaře, který může upřesnit, či doplnit projekce. Vyšetření trvá obvykle jen několik minut včetně přípravy spočívající ve vysvlečení oděvu a kovů (šperky) z dané snímkované oblasti a polohování na vyšetřovacím stole.
Provedená vyšetření – snímky – jsou následně uloženy do nemocničního PACS systému a jsou v elektronické podobě odečteny a popsány našimi zkušenými lékaři – radiology. Výsledný popis je v rámci nemocnice dostupný prostřednictvím nemocničního informačního systému. U externích žádanek jsou popisy posílány poštou indikujícímu lékaři.

Denzitometrie

Denzitometrie je druh vyšetření, které používáme ke stanovení hustoty kostní tkáně a posouzení množství obsažených minerálů v kostech. Tyto hodnoty zjišťujeme pomocí rentgenových paprsků.
Denzitometrie se využívá hlavně případech, kdy potřebujeme určit, zda dochází k tzv. řídnutí kostí v těle. Řídnutí kostní tkáně je často spojováno s přirozeným procesem spojeným s věkem. Může ale také být příznakem mnoha závažných onemocnění, ať už původu metabolického, endokrinologického, onkologického a další.
Nejčastější chorobou spojenou s řídnutím kostí a s tím spojenou snižující pevností kostí je osteoporóza.

Přístrojové vybavení: Luunar Prology

CT vyšetření

CT – VÝPOČETNÍ (POČÍTAČOVÁ) TOMOGRAFIE
Výpočetní tomografie (dále jen CT) je vyšetřovací metoda, která speciálním způsobem využívá rentgenových paprsků a umožňuje podrobné zobrazení jednotlivých částí těla v tenkých vrstvách (pojem „tomografie“ znamená zobrazování v řezech). Využívá se při diagnostice široké škály chorob i pro vedení některých speciálních léčebných výkonů (tzv. intervenčních výkonů - PRT, FD, opich SI skloubení, biopsie, punkce, drenáž). Největší nevýhodou tohoto vyšetření je, že vystavuje pacienta významné expozici ionizujícího záření. Proto smí být prováděno jen v indikovaných případech – tj. existuje-li jasný medicínský důvod vyšetření. Pro zobrazení cév, ale i struktury parenchymových orgánů a charakteristiku patologických lézí je nutné během vyšetření podání jodové kontrastní látky do žíly.

Přístrojové vybavení: Canon Aquilion One

Indikace (Kdy se má CT vyšetření provést?)
Vzhledem k relativně vyšší zátěži zářením, je CT indikováno většinou až jako doplňující vyšetření, které by mělo pomoci při nejasném nálezu na ultrazvukovém vyšetření nebo klasickém RTG snímku.
V akutních (neodkladných) indikacích používáme CT především pro zobrazování hlavy – mozku při cévních mozkových příhodách a úrazech hlavy, nitrolebním krvácení. Spolehlivě zobrazí i úrazové změny orgánů hrudníku, břicha, pánve i zlomeniny kostí a páteře.
Další důležitou akutní indikací CT vyšetření je podezření na choroby aorty.
CT angiografie (vyšetření cév pomocí CT) se používá především pro zobrazení velkých tepen a také mozkových tepen.

Kontraindikace CT vyšetření (Kdy se nesmí vyšetření provést?):

Nativní vyšetření (tj. vyšetření bez použití kontrastní látky):
Je v indikovaných případech možno provést kdykoli, relativní kontraindikací je těhotenství (u těhotných lze provést jen v případě ohrožení života).

Vyšetření s kontrastní látkou:
Vyšetření nesmí být provedeno u pacientů alergických na jodové kontrastní látky. V následujících stavech může být vyšetření provedeno pouze v mimořádných případech (vitální indikace – vyšetření je nutno provést pro záchranu života pacienta) a za mimořádných opatření specifických pro daný případ (rozšířená antialergická příprava, asistence anesteziologa, zajištění hemodialýzy atd.):
-   gravidita (těhotenství),
-   těžké formy polyvalentní alergie,
-   renální insuficience (porucha vylučovací funkce ledvin),
-   neléčená nekorigovaná hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy),
-   feochromocytom (nádor produkující katecholaminy).
Před vyšetřením je nutno cíleně pátrat a vyloučit či potvrdit přítomnost kontraindikací. Každý pacient je ošetřujícím lékařem poučen o rizicích nitrožilního podání kontrastní látky
a v případě jejího předpokládaného podání během CT vyšetření si ošetřující lékař vyžádá a spolupodepíše pacientův písemný informovaný souhlas s jejím nitrožilním podáním. Při relativních kontraindikacích je nutno zvážit poměr rizika a zisku vyšetření.

Rizika CT vyšetření:
Vzhledem k tomu, že jde o rentgenové vyšetření, je zde riziko z ozáření RTG zářením podobné jako u jiných RTG vyšetření. Celková dávka záření závisí na typu vyšetření a rozsahu vyšetřované oblasti, obecně ale lze říci, že dávka při CT vyšetření je znatelně vyšší než u běžného RTG snímku, je srovnatelná s dávkou u RTG vyšetření s vícečetnými snímky (např. rentgenové vyšetření žaludku či střeva).
Nitrožilní aplikace jodové kontrastní látky může mít nežádoucí účinky: návaly horka, pocení, nevolnost, zarudnutí, svědění, vyrážka a ve zcela výjimečných případech se může objevit i těžká alergická reakce charakteru anafylaktického šoku, vyžadující lékařskou péči a zcela výjimečně i hospitalizaci pacienta.

Objednání k vyšetření:
K vyšetření se pacient dostaví v dohodnutý čas s žádankou a informovaným souhlasem (u pacientů, kde se předpokládá podání kontrastní látky do žíly, jsou nutné aktuální hodnoty urey a kreatininu) po předchozím řádném objednání. U akutních případů v co nejkratší době po předchozí dohodě ošetřujícího lékaře s radiologem. Pacienti v závažném klinickém stavu jsou vyšetřováni přednostně. O pořadí pacientů jdoucích na vyšetření rozhoduje lékař.

Příprava pacienta před CT vyšetřením:
Před CT vyšetřením bez aplikace kontrastní látky není nutná žádná speciální příprava. Před CT vyšetřením břicha a pánve je vhodné naplnit trávicí trubici kontrastní látkou, aby byla dobře odlišitelná od ostatních struktur.
Podle požadované oblasti vyšetření (horní břicho, pánev apod.) pije pacient vodou rozředěnou kontrastní látku v množství 500 až 1500ml během 30-180 minut před vyšetřením. Je nezbytně nutné, aby pacient dodržel tuto přípravu, celý objem je nutno vypít postupně během určené doby před vyšetřením, ne najednou. U delší přípravy je vhodné u hospitalizovaných pacientů vyzvednout si kontrastní látku předem tak, aby pacient mohl popíjet na oddělení. U akutních vyšetření lze provést CT břicha i bez přípravy trávicí trubice, má však zřetelně nižší výpovědní hodnotu.
U CT vyšetření břicha, pánve, hrudníku, krku a mozku, jakož i při CT angiografii je většinou nutno aplikovat do žíly kontrastní látku. Příprava před intravenózní aplikací kontrastní látky:
Pacient přichází nalačno (lační alespoň 4 hodiny), stejnou dobu nekouří. Tekutiny však přijímá po celou dobu v dostatečném množství.

Skiaskopická vyšetření

Jedná se o radiologickou vyšetřovací metodu, která pomocí rentgenového záření umožňuje zobrazení lidského těla v reálném čase. Využívá se především k zobrazení trávicí trubice (jícnu, žaludku, dvanácterníku, tenkého a tlustého střeva), zobrazení žlučového stromu (ERCP), zobrazení ostatních dutých orgánů – na našem pracovišti zejména močového měchýře a vývodných cest močových, dále páteřního kanálu či některých patologií (píštěle) apod. Orgány jsou zobrazovány pomocí kontrastní látky, která zabraňuje průchodu rentgenového záření. Na trávicí trakt použití baryové suspenze. Na ostatní vyšetření se používá jodová kontrastní látka.

Přístrojové vybavení: Axiom Luminos dRF Max (Siemens), Ziehm Vision R.

Příprava pacienta:
Některá vyšetření vyžadují speciální přípravu (často cca. 1 den před vyšetřením a v den vyšetření). Povinnost informovat pacienta má ošetřující lékař, který ho na vyšetření odesílá. Zejména ženy v reprodukčním věku musí být upozorněny na možnost ozáření v oblasti pánve a také plodu – těhotné ženy bývají tímto způsobem vyšetřeny pouze z vitální indikace, a to velmi vzácně!
Pacient je povinen informovat lékaře o případné alergii (lékové, potravinové či jiné), užívaných lécích a o předchozích chirurgických zákrocích (zejména pokud se týkají vyšetřované oblasti).

Průběh vyšetření:
Vyšetření lze provádět ve většině případů ambulantně. Celková délka vyšetření je cca 15 minut, u některých specializovaných vyšetření (pasáž) může být celkově i několik hodin (tuto dobu ale pacient netráví na vyšetřovně).
Vyšetření provádí erudovaný lékař – radiolog, ve většině případů ve spolupráci s radiologickým asistentem.
Jak je napsáno výše, nejčastější využití skiaskopie je při vyšetření trávicí trubice. Pro její zobrazení je nutné podání kontrastní látky. Nejčastější kontrastní látkou je baryová suspenze, která má různou hustotu, dle vyšetřované oblasti.

MR vyšetření

Magnetická rezonance (MR)
– někdy také uváděná jako nukleární magnetická rezonance (NMR) nebo Magnetic Resonance Imaging (MRI) je jednou z nejmodernějších diagnostických zobrazovacích metod, která je v současné době schopna vyšetřit většinu orgánů lidského těla. Některé orgány (např. nervy či mozkovou tkáň), bylo možné zobrazovat neinvazivně, až pomocí MR. Díky rozsahu nastavení vyšetření je možné dosáhnout rozlišení, které dalece přesahuje možnosti rentgenu či CT. Dalšího zlepšení může být ještě dosaženo podáním speciální kontrastní látky, která pomůže odhalit přítomnost zánětů či nádorových tkání. Vyšetření není bolestivé ani škodlivé pro lidský organismus. Patří mezi nejsložitější a nejdražší diagnostické zobrazovací metody.
MR má tyto výhody: podrobnější zobrazeni měkkých tkání, vyšetření ve třech základních rovinách, zobrazení mozkových cév bez podání kontrastní látky, nevyužívá ionizující záření.
Nevýhody MR jsou: relativně dlouhá doba vyšetření (cca 30-45 minut), hluk během vyšetření, možné vyvolání klaustrofobických pocitů u pacientů citlivých na stísněné prostory.
Při vyšetření je pacient uložen do silného magnetického pole (na našem pracovišti má pole velikost 1,5 T) do jeho těla je vyslán krátký radiofrekvenční puls a po jeho skončení se snímá signál, který vytvářejí jádra atomů v pacientově těle. Tento signál se měří a dále používá k rekonstrukci obrazu.
Přístrojové vybavení: Přístroj Avanto firma Siemens.

Kontraindikace MR vyšetření (Kdy se nesmí vyšetření provést?):
Absolutní kontraindikace (překážka) vyšetření magnetickou rezonancí je: implantovaný kardiostimulátor nebo defibrilátor (ICD), ponechané elektrody po deimplantaci kardiostimulátoru nebo defibrilátoru, aneuryzmatické cévní svorky (klipy) – pokud není písemně doložena jejich MR kompatibilita, kochleární (sluchový implantát), inzulinová pumpa – pokud není písemně doložena její MR kompatibilita, kovová cizí tělesa z jiného než prokazatelně nemagnetického materiálu v oblasti mozku a oka. Vyšetření pomocí MR se také neprovádí v 1. trimestru těhotenství.
Na MR lze vyšetřovat s určitým omezením pacienty, kteří mají v těle implantovány (voperovány) stenty (cévní výztuže), žilní filtry, kovový embolizační materiál, okludery, kloubní náhrady, osteosyntetický materiál, dentální implantáty, neaneuryzmatické chirurgické cévní svorky (hemostatické klipy), svorky na žlučových cestách a to 6 a více týdnů, bez známek uvolňování.
Pokud má pacient fixní rovnátka na zubech, je nutné konzultovat tuto skutečnost s ošetřujícím lékařem, který by měl odvázat od aparátu drátěné oblouky, zejména z nerezavějící oceli, a dráty chromkobaltové, stejně tak transpalatinální oblouky a snímatelné lingvální oblouky. Zkontroluje pevnost fixace zámků, kroužků a přilepených retenčních drátů a napíše pro radiologa prohlášení (formou „Výměnného listu“ nebo „Lékařské zprávy“), že byly sejmuty odlučitelné části, že aparát je správně fixován a že nepředpokládá problém s MR vyšetřením. Kovové zubní výplně vyšetření nijak nebrání. Pokud se kovové implantáty nebo cizí tělesa nachází ve vyšetřované oblasti, může dojít k výpadku nebo deformaci obrazu.

Příprava pacienta před MR vyšetřením:
Na MR vyšetření není třeba žádná speciální příprava. Výjimkou je MR enterografie (vyšetření tenkého střeva pomocí MR) MR jater a MRCP, kdy je nutná lačnost (4 hod.). Na všechna vyšetření je důležité, nemít u sebe žádné kovové předměty. Na vyšetření v oblasti hlavy přicházejte bez kontaktních čoček a nalíčení – bez řasenek, make-upu, pudrů, vlasových gelů, laků apod. Pokud budete nalíčená, budete vyzvána k odstranění make-upu.
Na vyšetření pacient musí mít řádně vyplněnou žádanku a informovaný souhlas s vyšetřením.

Průběh vyšetření:
Po vstupu do přípravné kabinky budete vyzván/a k odložení Vašeho svrchního oděvu, abychom vyloučili přítomnost jakéhokoliv kovového předmětu v magnetickém poli. K převlečení Vám poskytneme empírový plášť. Zároveň budete vyzván/a k odložení zubní protézy, naslouchadla, protetických pomůcek, podprsenky, opasku, paruky, vlásenek, pinet, vlasových jehlic, špendlíků, svorek apod., všech kovových mincí, klíčů, hodinek, kreditních karet, náprsní tašky, brýlí, mobilních telefonů, prstenů a šperků.
Po splnění výše uvedených úkonů budete uveden/a do vyšetřovny, kde již působí magnetické pole. Poté Vás pohodlně uložíme na vyšetřovací stůl a vyšetřovanou část těla je uprostřed magnetické pole. Budete požádán/a, abyste po celou dobu vyšetření, které trvá zhruba
30-60 minut, ležel/a klidně, nehýbal/a se a pravidelně dýchal/a. Každý Váš pohyb znehodnotí vyšetření. Vyšetření bude provázeno velkým hlukem, který způsobují přístrojové součásti. Proto dostanete sluchátka. Tento hluk je normálním úkazem. Následně Vás zavezeme na lůžku do tunelu, což může vyvolat nepříjemné pocity. Ujišťujeme Vás, že po celou dobu vyšetření je tunel zásobován čerstvým vzduchem z ventilátoru, personál Vás po celou dobu vyšetření sleduje a jste s ním spojen/a prostřednictvím signálního balonku, který budete držet během vyšetření v ruce.
Bude-li povaha vyšetření vyžadovat aplikaci kontrastní látky, bude Vám do loketní žíly zavedena nitrožilní kanyla.

Rizika a možné komplikace vyšetření:
Během vyšetření se může objevit tzv. panická reakce, tj. strach z uzavřeného prostoru, úzkost, tíseň, neklid. Z těchto důvodů máte možnost zmáčknutím balonku, který držíte během vyšetření trvale ve Vaší ruce, ohlásit vyšetřujícímu personálu tuto obtíž. Personál se bude akutním problémem ihned účinně zabývat a má možnost Vás během několika vteřin vyvézt z tunelu.
V některých případech je nutná aplikace kontrastní látky (cheláty gadolinia). O její aplikaci rozhoduje vyšetřující lékař. Protialergická příprava se před vyšetřením nevyžaduje. Výskyt alergických reakcí na kontrastní látky používané při vyšetření magnetickou rezonancí je velmi vzácný, ale nelze alergickou reakci vyloučit. Proto je nutné vědět, zda pacient již v minulosti nějakou alergickou reakci měl. Ujišťujeme Vás však, že personál je obeznámen s metodikou zvládání alergických reakcí. MR vyšetření Vás/Vaše dítě nijak neomezí v obvyklém způsobu života.

Prováděná vyšetření:
Na našem pracovišti provádíme vyšetření mozku, orbit, hypofýzy, krční páteře, hrudní páteře, bederní páteře, kolenního kloubu, ramenního kloubu, jater a pankreatu, MRCP, ledvin a nadledvin, pánve, prostaty, MR enterografii, MR angiografii intrakraniálních tepen, MR angiografii mozku – venózní, MR angiografii karotid, MR angiografii tepen dolních končetin, MR angiografii renálních tepen a vyšetření ostatních kloubů těla.

Metodický pokyn – kontraindikace a rizika vyšetření pomocí magnetické rezonance
•   Metodický list pro vyšetřování pacientů s kovovými implantáty na MR
•   Doporučené odborné stanovisko pro vyšetřování pacientů s fixními ortodontickými aparáty magnetickou rezonancí
•   Doporučený postup při vyšetřování pacientů s MR kompatibilními kardiostimulátory
•   Doporučení pro aplikaci gadoliniových kontrastních látek se zřetelem na minimalizaci rizika vzniku nefrogenní systémové fibrózy
•   Metodický pokyn MR

Na všechna zobrazovací vyšetření přichází pacient s řádně vyplněnou žádankou od indikujícího lékaře.
Na CT a MR vyšetření ještě s vyplněným informovaným souhlasem na dané vyšetření.
Bez žádanky nevyšetřujeme!