Pozor: tento článek již nemusí být aktuální. Poslední aktualizace: 30. 5. 2018 11:00

Proč je důležitá štítná žláza

Proč je důležitá štítná žláza

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
MUDr. Svatopluk SMUTNÝ, endokrinochirurg, Oblastní nemocnice Příbram

--------------------
Na Dvojce právě začíná Zdravotnická poradna. Mým hostem je pan doktor Svatopluk Smutný z Oblastní nemocnice Příbram, přeji dobrý den. A naše téma je štítná žláza. Proč je důležitá?

Štítná žláza je skrze své hormony zdrojem aktivity. Chcete-li tančit radostí nad nějakým úspěchem, potřebujete mít dostatek hormonů štítné žlázy, chcete-li utéci před nebezpečím, potřebujete dostatek hormonů štítné žlázy.

Jak se projevuje nemoc štítné žlázy?

Tam je více možností, buď štítná žláza produkuje ty hormony málo nebo mnoho, anebo netýká se to produkce hormonů a ona přestaví svůj tvar, nejčastěji uzlový. Celosvětově nejčastějším onemocněním je uzlové přestavění a obvykle zvětšení štítné žlázy.

Snížená a zvýšená funkce štítné žlázy, co si pod tím máme představit, eventuálně i povězte vlastně jak subjektivně můžeme poznat, že se nás toto onemocnění týká nebo tato změna funkce štítné žlázy?

Samo zvýšení nebo snížení, tedy změna množství hormonů, které produkuje štítná žláza, na vás zvenku nemusí být vidět, myslím na krku, kde se štítná žláza nachází, nemusí být vidět vůbec, ale projeví se to ve vašich životních funkcích. Máte-li těch hormonů hodně, tak vám obvykle buší srdce, jste každou chvíli červená v obličeji, máte návaly do hlavy, točí se vám hlava, člověk je více náchylný ke vzteku, k pohádání se. Později dokonce, když to pokračuje to onemocnění, hubne, pak má dokonce i průjmy a pak už si toho všimne každej. A když má hormonů málo, to je ta druhá strana, tak je pasivní, prakticky se neusměje, dlouho spí, je mu pořád zima, nechutná mu jíst, začne přibírat na váze, to je jediná chvíle, kdy ženy přibírají na váze, když mají něco se štítnou, když mají nedostatek hormonů.

Jakou roli tady v tom všem sehrává to takzvané autoimunitní onemocnění štítné žlázy?

Autoimunitní štítné žlázy může být příčinou tý změny produkce. Rozlišujeme dvě, tyreoiditidu se sníženou produkcí hormonů štítné žlázy. Pak přichází tedy to zpomalení, zima, přibírání na váze, anebo ten zánět provokuje ty přítomné buňky, aby produkovaly hodně¨a je to spojený s tím, co jsem říkal horko, návaly do hlavy, točení hlavy a tak.

Štítná žláza nebo onemocnění štítné žlázy se dobře diagnostikuje, jakým způsobem se to nejčastěji dělá, jak odhalíte právě, že nefunguje tak jak má?

Za prvé, v posledních letech poměrně hodně, i třeba tady v Českém rozhlase, bylo několikrát povídání o tom, co je to štítní žláza a tak podobně. Čili veřejnost i laická veřejnost už je relativně informovaná, že by mohli mít něco se štítnou žlázou. Je dobře informovaná i odborná veřejnost a konec konců máme výbornou, myslím v České republice, v Evropě to tak být nemusí, máme výbornou síť endokrinologů specialistů. Obvykle při diagnostice štítné žlázy stačí sonografické vyšetření krku, abychom tedy zjistily má změnu tvaru, je v ní nějaký uzel nebo cysta a odebrání krve, relativně malé množství krve, na takzvaná TSH, což je zkratka hormonu podvěsku mozkového, který kontroluje funkce štítný žlázy a pohotově, to vyšetření je hotovo do odpoledne nám řekne tento organismus má hodně, tento organismus má správně nebo tento organismus má málo hormonů štítný žlázy než by je svému životu potřeboval.

Jód a štítná žláza, my nemáme moře, takže my se nenadýcháme jódu ani se nevykoupeme v té mořské vodě. Má to nějaký význam právě proto, že by mohl být v České republice vyšší výskyt štítné žlázy?

Má to velký význam. Bez atomu jódu nevznikne funkční molekula hormonu štítný žlázy. Kdo nemá jód, kdo nemá přístup k jódu nemá dostatek hormonů štítný žlázy. My nemáme moře, ale akademik Charvát ve 40., 50. letech už na to přišel, že je potřeba dodávat celoplošně, tehdejší vláda mu tehdy pomohla, a my všichni máme v soli, kterou normálně koupíme, máme to v některých minerálkách, které normálně koupíme. Čili dá se říct, že Česká republika má dostatek jódu.

Jaké možnosti má současná medicína, pokud jde o léčbu nemocné štítné žlázy?

Pokud jde o léčbu, tak jsou zhruba tři možnosti. Za prvé podávání medikamentů. Na trhu jsou tři firmy, které dodávají hormonů dostatek, ale samozřejmě o nich teďka nemusíme hovořit. Potom je léčba radiojódem, to je tam, kde chceme zničit část funkční tkáně štítné žlázy a nebo pak je operace. A protože já jsem chirurg, tak operace jsou to, čím já se především zabývám.

Čili ten radiojód je šetrnější metoda, přece jenom není invazivní?

Ano, to určitě, radiojód je šetrnější metoda, nikdo do vás nic nepíchá, vy ho dokonce už se to pilo, teď se to dává v tabletkách, to ano, ale pozor, není vždy úspěšný.

Tak, a potom je potřeba přikročit k operaci, které se mohou lidé bát, protože štítná žláza je blízko hlasivek, je to velmi taková mini operace, kdy se pohybujete na velmi tenkém ledě, tak jak probíhá? Jaké v současné době máte i vy zkušenosti s těmi operacemi, jak jsou úspěšné, jak moc zasáhnou právě do organismu člověka?

Zasáhnou, každá operace zasáhne, to se týká žlučníku, to se týká kýly, každá zasáhne. To choulostivé místo v případě operace štítné žlázy je, že okolo štítné žlázy vede nerv, který hýbe s hlasivkami, nejsou to ty hlasivky samotné. Představte si to asi tak, že ve zvonici máte dole provaz, a vy se dotknete toho provazu, ale na ten zvon, který je o něco výš, si nesáhnete, ale přesto ta funkce toho provazuje ovlivňuje, stejně tak ten nerv. Tady se od nás tedy chirurgů vyžaduje, abychom byli obzvláště jemní a ten nerv, který se vždycky dotýká. Není to někdy jo a někdy ne, vždycky se dotýká štítní žlázy, abychom ho jemně například prstíčkem nebo měkkým tamponkem oddělili.

Pokud operace proběhne, to znamená čeká pacienta rekonvalescence, jaký je potom režim, jaký pro něj vlastně platí, to znamená on nemá štítnou žlázu, takže musí doživotně užívat ty léky?

Musí, musí doživotně užívat ty hormony. Tady je to naštěstí díky tomu zásobení trhu tak, že hormony štítní žlázy se dostanou ke každému a ten pacient do konce života, ať už mu vezmeme podstatnou část nebo celou štítnou žlázu, musí nahradit, říká se tomu odborně substituce, nahradit tu původně funkční část štítné žlázy, myslím tu funkční před onemocněním, nahradit těmi tabletami, bude užívat do konce života, jinak by nastala ta situace tý zimy, toho dlouhého spánku, přibírání na váze a tak dále.

A teď ještě jakou roli v tom sehrává pak jód, když se k němu ještě vrátím, může k moři?

Může, ve chvíli, kdy u pacienta vím, že nechystáme žádnou léčbu v nejbližší době, ať už ten radiojód nebo operaci, tak k moři může. Jenom je potřeba si uvědomit, co užívá za léky. Jód vstupuje aktivně do tkáně štítné žlázy a tam se usadí v těch molekulách toho hormonu. Jestliže pacient má štítnou žlázu, ale má třeba se zvýšenou funkcí, tak ta zvýšená nabídka jódu u moře jeho onemocnění zhorší, přestože třeba užívá původně ty správné tablety. A naopak, jestliže je po operaci a má správně v tabletách, ale už nemá tu tkáň žlázy, kterou by ovlivnilo to moře, tak může jet k moři zcela klidně, ale nesmí si zapomenout ty tablety.

Já se ještě vrátím k tomu autoimunitnímu onemocnění štítné žlázy, to, že to je autoimunitní onemocnění, s nímž si medicína neví rady, umí akorát vlastně odstranit ty problémy tím, že podává tomu pacientovi správné léky, ale vyléčit to autoimunitní onemocnění neumí?

To bych rozdělil na dvě části. Autoimunitní onemocnění, která postihují štítnou žlázu, jsou obvykle dědičně podmíněná, a to, že se to u někoho z nás objeví, za to může nejčastěji stres, knihy uvádějí kouření a časté virózy, ale z těch třicetiletých zkušeností, když dovolíte, stres je podle mě na prvním místě, tak to je jedna věc. Ale chyba není přímo v orgánu štítní žlázy, ten už je druhotně postiženej, chyba je někde na úrovni imunitního systému a tam zasáhnout neumíme. Dá se dokonce výhledově říci, že až se to ta medicína naučí zasáhnout v tom imunitním systému jako takovém, tak operaci štítní žlázy pro toto onemocnění půjdou do pozadí.

Pan doktor Svatopluk Smutný z Oblastní nemocnice Příbram je dnes hostem Zdravotnické poradny. Prostor dostanete také vy, milí posluchači, ptát se můžete na čísle 221552424.

/ Písnička /

A ještě jedna poznámka nakonec, možná bych mohla připomenout i Setkání pod Svatou Horou u vás v Příbrami, kde se sejde celá řada odborníků chirurgů, kteří se věnují štítní žláze, a vy byste možná i přidal informace ke studii, kdy 60 pracovišť srovnalo své výsledky a ukázalo se, že Česká republika si stojí velmi dobře. Takže ve stručnosti úplně nakonec.

No, chcete-li něco dělat na vysoké úrovni, musíte vědět jak to dělají jiní a musíte se dále vzdělávat. Čili to setkání v Příbrami letos už bude pátý ročník, bývá obvykle na podzim, je proto, abychom si vzájemně vyměňovali zkušenosti a řekli si, kdo co četl zajímavého o tom, kdo náhodu něco, nedejbože, přehlédl, abychom se domluvili, co děláme teď, jaké jsou nové přístroje, nástroje, na to bude letošní téma, je to operace štítný žlázy. A ta studie, která proběhla před pár lety, protože jsem členem několika mezinárodních společností na téma operace štítné žlázy, tak jsme se domluvili a byla studie, kde 60 největších pracovišť, z Česka to byla teda jenom příbramská chirurgie, dala k dispozici své znalosti nebo výsledky svých operací a ukázalo se, že naše české výsledky jsou nadprůměrně dobré v Evropě a dokonce v otázka operací při autoimunitních onemocnění, že jsme dokonce byli na tom nejlépe. Nejvíce operací a nejméně komplikací.

Říká doktor Svatopluk Smutný z Oblastní nemocnice Příbram. Děkuji mnohokrát za dnešní setkání a na slyšenou.

Já děkuji za pozvání, na shledanou.

Další články:

• Rekonstrukce přesune gynekologické ambulance do areálu na Zdaboři
• Klasická hudba už v pondělí potěší návštěvníky i personál nemocnice
• Den diagnostiky pleti a vlasového poradenství
• Minulý týden se uskutečnil již dvanáctý ročník Podbrdských pediatrických dnů