Pozor: tento článek již nemusí být aktuální. Poslední aktualizace: 26. 8. 2016 10:00
Dobrovolnictví je něco jako katarze
Vydáno: 26. 8. 2016 10:00Příbram – Mnozí lidé vnímají současnost jako nutnou honbu za penězi, jako džungli, kde nejslabší nemají místo. Že je potřeba někam to dotáhnout a něčím být, jinak je člověk ztracen. Pak ale existuje druhý pohled. Pohled člověka, který si něčím podobným prošel a to „něco“ jej zastavilo a možná i bolavě donutilo ke zpomalení, k zamyšlení nad tím, jak si nenechat život proklouznout mezi prsty.
Že je čas něco změnit, pochopila i Renáta Handlová z Příbrami. „Je to něco jako katarze,“ tvrdí v rozhovoru dobrovolnice příbramské nemocnice.
Může být dobrovolníkem každý, jak se říká?
Často říkáme, že dobrovolníkem může být každý, kdo má dobré srdce a pomoc druhým mu činí radost. Já věřím, že dobrovolníkem se může stát skutečně kdokoliv. Protože přirozenou touhu pomáhat, být potřebný a prospěšný, máme v sobě ukrytou všichni. Jen si musí každý z nás k tomuto poznání dojít. Někdo to pochopí rychle, někdo až na sklonku života a někdo potřebuje jen postrčit a ukázat směr – vyzkoušet si ten jedinečný pocit, který vám dobrovolnictví může dát.
Jak jste k rozhodnutí stát se dobrovolníkem dospěla vy?
Když jsem před šesti lety s dobrovolnictvím začínala, byl můj život životem typické pražské kariéristky.
Tvrdá práce na úkor volného času, prosperita, úspěch a honba za penězi, kterých není nikdy dost. Celé roky jsem obětovala budování kariéry a stejně mi to nikdy nepřineslo štěstí a hlubší naplnění.
A pak člověk pochopí, že je čas něco změnit. Táhlo mě to k dětem, proto mé první dobrovolnické kroky vedly do dětských domovů. Tam jsem si TO prvně zažila – pracovat srdcem pro druhé, je to jako katarze. Přišlo stěhování a s tím i hledání nových možností. Jako pacientku mě oslovil plakát na chodbě příbramské nemocnice. Představa, že budu trávit volný čas na LDN, nebyla v první chvíli moc lákavá. Ale člověk by měl zkusit nepoznané, tak proč nezačít zrovna tady. Dnes je Dobrovolnické centrum příbramské nemocnice mou srdeční záležitostí.
Jak byste popsala činnost dobrovolníka?
Dobrovolník je člověk, který má na pacienta čas.
Projevuje o něj zájem, povídá si s ním, vezme ho na procházku. Zahraje si karty, přečte noviny, nebo ho prostě jen drží za ruku a tiše soucítí. Dělá pro klienta to, na co zdravotnický personál nemá pracovní prostor. Vyplňuje chvíle, kdy s ním nemůže, nebo nechce být jeho rodina.
Co všechno lidi k této činnosti bez nároku na výdělek nejčastěji vede?
Konkrétní osobní přínos pro dobrovolníka má různé směry. Studentům nabízí především možnost seznámit se přímo s nemocničním prostředím a přípravu na budoucí povolání. Dobrovolníky v důchodovém věku žene touha být ještě v něčem prospěšný a potřebný. Někteří z nás v minulosti sami potřebovali pomoc, a proto si velmi dobře a silně uvědomují důležitost dané role pro člověka v nouzi. Pro mě je velkou devizou nejen radost z pomoci druhým a smysluplně strávený čas, ale i možnost povídat si s někým zkušenějším a zralejším. V neposlední řadě vám člověk, oblečený v pyžamu, na nemocničním lůžku, svým životním příběhem může ukázat i cestu, jak si uvědomit a lépe poskládat životní priority. Bonusem se beze sporu stává i pravidelné setkávání všech dobrovolníků na supervizi. Je velmi obohacující být v přítomnosti lidí, kteří jsou podobně naladění, a vyzařuje z nich láska. Ta bez podmínek, čistá, brilantní a připravena pomoci.
Se zácvikem dobrovolníků už máte zřejmě své zkušenosti. Z čeho mívají obavy?
U většiny začínajících dobrovolníků se setkávám se strachem, že nebudou vědět, o čem si s pacientem povídat. Dobrovolník nemusí být zákonitě zábavný a v rozhovoru netřeba hledat zprvu žádnou hloubku. Každého pacienta potěší už jen fakt, že někdo za ním přišel a chce být s ním. I obyčejný dotaz, „tak co dobrého vám dnes přinesli k obědu?“, dokáže pacienta zahřát, pozvednout a mnohdy i rozpovídat. Pokud je mezi čtenáři někdo, komu je tento směr blízký nebo některé věci vnímá podobně, může se k nám přijít podívat.
Na podzim chystáme další výcvik nových dobrovolníků. Dobrovolnické centrum v Příbrami letos oslaví 10 let od svého vzniku. Na tuto událost, která proběhne 30. listopadu v prostorách nemocnice, jste všichni srdečně zváni.
Další články:
DŮLEŽITÉ kontakty
Infocentrum
318 641 111
NONSTOP
DOSPĚLÍ - POHOTOVOST
318 641 700
PO-PÁ 17:00 - 21:00
SO, NE, svátky 8:00 - 20:00
DĚTI - POHOTOVOST
318 641 050
PO-PÁ 17:00 - 22:00
SO-NE 8:00 - 20:00
ZUBNÍ POHOTOVOST
318 654 705
SO, NE svátky 8:00 - 14:00